Jen jsem po posledním tréninku stačil navoskovat a nabrousit lyže, už jsem balil na trénink na oblíbený Stoh do Špindlerova mlýna. Trénink měl jedinný cíl a to připravit se na nadcházející víkendové závody v Lichtenštejnsku, kam jsme hned po tréninku vyrazili. Počasí nám opět přálo a pod vedením Tomáše Lisého jsem natrénoval krátký i dlouhý oblouk.

Bylo to náročnější, ale po mé lednové absenci na svahu to jinak udělat nešlo. Po čtyřdenním tréninku jsme se sebrali a spolu s Přemkem a trenérem vyrazili do Lichtenštejnska. Tam na nás čekala pořádná nadílka čerstvého sněhu. Ta trošku zkomplikovala start závodů a chvilku se nevědělo, jestli se vůbec závody pojedou. Díky šikovnému rolbaři, organizátorům a všem pomocníkům se nakonec podařilo trať vystahovat a slalom postavit. 

V prvním závodě jsem nic nenechal náhodě a dojel si pro pěkné druhé místo. Druhý slalom jsem zaváhal už v prvním kole a ze závodu vypadl. V neděli se jely dva obří slalomy. Tady jsem zaváhal v prvním závodě - ve druhém jsem chybu napravil a dojel si pro třetí místo. Velké dík patří trenérovi, že se mnou za  tak krátký čas zvládnul přípravu a závody se nakonec i přes drobné komplikace vydařily.

Po zlomenině žeber na posledních závodech jsem si musel dát zdravotní pauzu a do tréninku nastoupil až začátkem února. Trénink začíná poctivě ještě za tmy v sedm hodin ráno, ale na laně jsme první. Podmínky byly perfektní a trénink řádně výživný :)

Na závody do Rakouska jsem odjel se staronovým trenérem Tomášem Lisým. S ním jsem kdysi začínal a myslím si, že trenérsky je to ten nejlepší člověk v ČR, takže očekávám i velký posun kupředu. Nicméně první společné tréninky s Tomášem mě teprve čekají. Počasí nám moc nepřálo, byla špatná viditelnost a díry na trati, což na super obří slalom není ideální. Nakonec se mi podařilo obsadit v závodu SG 9. místo, SG 10. místo, SG 7. místo, GS 6.místo. V prvním závodě SG jsem do jedné díry vjel a udělal kotrmelec, další závody jsem s bolestmi odjel a večer se dozvěděl, že mám zlomená další žebra. Místo fotek na lyžích sem asi začnu dávat snímky z nemocnice, ale byly by to samá žebra, radši zůstaneme u toho lyžování. Opět mě čekají dva měsíce klidu a zamyšlení, jestli už nejsem náhodou starý - ne ještě ne ;) Děkuju sponzorům a partnerům za podporu, bez vás by to nešlo.

Letošní příprava pokračovala na Kaunertalu v Rakousku. Je to srdcová záležitost, před více než deseti lety jsem si tady poprvé sedl do monoski a začal se učit lyžovat s trenérem Tomášem Lisým. Tehdy jsem se nadchl a vydrželo mi to až doteď. Je za mnou dlouhá cesta a ještě delší snad přede mnou :) I když věk je znát, pády jsou bolestivější, zranění se pomaleji hojí, ale radost z ježdění je pořád obrovská. O trenéra Pavla Fišera jsme bohužel přišli, tak uvidíme, jak bude nakonec sezona vypadat, je to velká škoda.