Pitztal prosinec 2013 a druhé závody IPCAS
Přípravně na závody jsem věnoval několik víkendů v rakouských alpách v pro mne známých střediscích (střídavě Kaunertal a Pitztal). Tento rok bohužel bez trenéra. I přes mou snahu se mi nedostalo podpory ČATHS, která v tomto roce podporuje jen handikepované lyžaře mířící na paralympiádu, což samozřejmě chápu. Závody na Pitztalu jsem již jednou absolvoval , a tak jsem se hodně těšil - známý a příjemný terén vhodný i pro začínající lyžaře, jako jsem já...
Na závody jsem vyrazil s podpůrným týmem z ČATHS a budoucíma paralympionikama - sedícím Oldou Jelínkem, Standou Loskou, který závodí v kategorii stojících, a zrakově handikapovaným Patrikem Hetmerem a jeho trasérem Mirkem Máčalou. Měl jsem se tedy od koho učit :) Nevýhoda byla opět absence trenéra Tomáše Lysého, který tým v letošním roce nedoprovází.
Večer před závodem jsme zjistili, že se závody pojedou na Rifflsee - blízké středisko pod ledovcem. To jsem trošku znejistil, toto středisko vůbec neznám a při nahlédnutí na panorama střediska jsem viděl téměř samé černé sjezdovky. No co se dá dělat, po navoskování lyží a nabroušení hran se šlo spát. V den závodu se mi začala lepit smůla na lyži - a nejen mě. Při rozlyžování na nejstrmějším kopci, co jsem kdy viděl, se mi zlomil jeden stablik (stabilizační lyže). Tak jsem čekal asi hodinu, než mi dovezli náhradní, který byl však asi o pět centimetrů kratší než ten můj a nářadá na seřízení se nepodařilo podpůrnému týmu včas sehnat, tak jsem na start nastoupil s tímto "drobným" handicapem. Opět jsem si povzdechl, že nejel náš zkušený trenér, který měl vždy vše při sobě. No nic, vyrazil jsem! Horní pasáž byla mírnější a já zde získal jistotu a sebevědomí, tak jsem to v další prudké pasáži pustil, s vidinou lepšího umístění. Ve velice úzkém rukávu mi při nájezdu do další branky podjela lyže, prorazil jsem ochranné sítě a skončil na dřevěném bednění. Pád byl dost tvrdý, odnesl to ale "jen" materiál - ohlá závodní lyže, zlomený druhý stablik a ukončený závod. Náladu měl zkaženou i Olda, jelikož za víkend závodění zničil o ostré kameny dvě lyže, které měl připraveny na paralympiádu - jelikož je středisko níže než ledovec, chybělo tu trochu sněhu. Poslední den závodů jsme jezdili jen pro zábavu, bohužel i tento den mi selhala technika a já nemohl díky vadnému tlumiči lyžovat.
Náladu mi však zvedli známé tváře z loňských závodů, s kterými jsem se znal od minula a mimo lyžování jsme stihli probrat spoustu jiných důležitých věcí. Vítězství se neslavilo, ale nejsou to mé poslední závody... Zato počasí bylo nádherné :)